Modlitba pro Martu v ZŠ Masarykovo náměstí

 

Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopadu, je jediným svátkem, který se slaví po celém světě a jehož původ má počátek v českých zemích. Připomínáme si jím uzavření vysokých škol, které následovalo po studentských demonstracích proti nacistům na podzim roku 1939. O padesát let později se při vzpomínkové studentské akci spustila vlna demonstrací a protestních akcí, které nakonec vedly k pádu komunismu. Dnes tento mezník označujeme jako „sametovou revoluci“.Události z roku 1939 jsou pro dnešní žáky snadno pochopitelné. Naši lidé kladli odpor proti německým okupantům a ti rázně odpověděli. Ovšem v popisu revolučních dní v roce 1989 se objevuje spousta neznámých jmen, pojmů i souvislostí, ve kterých se žáci základní školy ztrácí. Aby se v listopadovém dění lépe zorientovali, připravily pro ně vyučující dějepisu v ZŠ Masarykovo náměstí projekt s názvem Listopadová výročí.

Akce probíhala o přestávkách na pěti stanovištích ve středu 27. listopadu, tedy přesně 30 let od generální stávky, ve které se většina pracujících připojila ke studentům a rozhodla tak o pádu komunismu v Československu. Děti si mohly připomenout chronologickou posloupnost historických události v roce 1939 a na mapce zaznačit trasu studentů při demonstraci 17. listopadu 1989. Pokoušely se také přiřadit k fotografiím nejznámějších tváří z roku 1989 správná jména, vyrobit si placku s nápisem OF a zazpívat hymnu sametové revoluce Modlitba pro Martu.

Žáci se o projekt aktivně zajímali a na jednotlivých stanovištích se ochotně zapojovali do úkolů, při jejichž plnění jim pomáhaly nejen učitelky dějepisu Irena Velčovská, Miriam Kludková a Pavlína Kožušníková, ale i někteří ostatní vyučující, kteří vzpomínali a vyprávěli jim své osobní zkušenosti. Atmosféru doplnily transparenty se skutečnými revolučními hesly z roku 1989, které připravili žáci 9. B a vyzdobili jimi stěny chodby v 1. patře školní budovy, kde akce probíhala.

Žáci se v průběhu projektu jistě nedozvěděli vše o pohnuté historii listopadových dní v roce 1939 a 1989, ale podle jejich zájmu a množství otázek, které kladli učitelům, jsme v nich vzbudili zájem dozvědět se o událostech, které podstatným způsobem změnily dějiny naší země ve 20. století, více. Přejme jim, aby se mohli o tomto zápase jen učit ve škole a nemuseli i oni za svobodu a demokracii znovu bojovat.

Za organizátory Mgr. Pavlína Kožušníková