Jak šesťáci vyrazili do říše Jeseníků aneb Tři dny, na které se jen tak nezapomene
Bylo nebylo, 2. září roku 2026, vydali se žáci šestých tříd na třídenní adaptační kurz. Pod vedením tří zkušených turistek, Miriam Kludkové, Jitky Hajduškové a Lucie Glumbíkové, vyrazili vstříc podhůří Jeseníků. Jejich cílem se stal hotel Paramon v Suché Rudné, kde na ně čekaly tři dny plné her, výzev, smíchu a zážitků, na které se jen tak nezapomíná.
Po příjezdu a ubytování ve čtyřlůžkových pokojích se účastníci vydali na místní hřiště, kde vypukly první seznamovací aktivity. A protože obyčejné představování by bylo příliš jednoduché, šesťáci dostali hned několik netradičních úkolů. Vyvolávali svá jména, řadili se podle abecedy i podle data narození – a to pěkně beze slova. Ukázalo se, že dorozumět se bez jediného slovíčka může být někdy větší oříšek než matematická olympiáda.
Poté přišla na řadu hra na pravdu a lež. Každý o sobě prozradil několik tvrzení a ostatní měli za úkol odhalit, která z nich jsou pravdivá a která si jejich spolužáci tak trochu přikrášlili. Následovala překážková dráha ve dvojicích, tentokrát se svázanýma nohama. Důvěra mezi spolužáky tak dostala první pořádnou zkoušku.
Ani ve chvílích odpočinku se však nezahálelo. Žáci plnili celodenní výzvu a ve skupinkách připravovali scénky na večerní program. A že se jim povedly! Večer se hotel proměnil v malé divadlo a o zábavu rozhodně nebyla nouze.
Druhý den ráno čekala na naše šesťáky lesní výzva. Po krátkých pohybových aktivitách v klubovně hotelu následovala procházka k prameni kyselky. Zde se skupinky usadily v lese a pustily se do plnění nejrůznějších úkolů. Fotografové amatéři dostali za úkol zachytit přírodniny podle zadání. A tak vznikaly snímky nejrůznějších lesních detailů, skřítků, šišek a dalších pokladů, ale také přírodnin, které svým tvarem nápadně připomínaly obličeje či části lidského těla.
Nakonec si každá skupina vybrala jednu přírodninu, kterou si odnesla do hotelu. A protože správný obchodník dokáže prodat téměř cokoli, dostali žáci nelehký úkol – vytvořit reklamu, která jejich přírodní poklad přesvědčivě nabídne k prodeji v rámci večerního programu.
Fantazii se meze opravdu nekladly. Na trhu se objevily například nerozbitné šišky, originální držák na šišky nebo nerozbitné poleno. Pravdivost reklamních sloganů však raději ponecháme bez komentáře. Ostatně naše Editka z 6. A předvedla názornou praktickou zkoušku, když nerozbitné poleno při prvním pokusu rozkopla. Inu, reklamy jsou někdy opravdu zavádějící!
Den zakončili žáci představením svých třídních hymen. Po takové dávce pohybu, smíchu, tvoření a společných zážitků nebylo divu, že večer všichni usnuli jako špalky.
Pak už přišlo poslední ráno. Po snídani čekal před hotelem autobus a zaznělo ono známé: „Hurá domů!“ Kufry se podařilo nějakým zázrakem dostat do autobusu, všichni účastníci se spočítali a šesťáci vyrazili zpět ke svým rodičům – doufejme, že spokojení, plní zážitků a možná i trochu unavení.
A co na to tři paní učitelky? Ty byly samozřejmě také spokojené. Především však byly rády, že celé třídenní dobrodružství dopadlo tak krásně, bez větších pohrom a že se všichni ve zdraví vrátili domů.
A jestli se šesťáci během těch tří dnů opravdu poznali? To už necháme na nich. Jedno je však jisté – v Jeseníkách společně zažili začátek školního roku, na který se jen tak nezapomíná.
