Září

Hned na počátku měsíce září se žáci šesté třídy zúčastnili tradičního adaptačního kurzu, který žáky připravuje na vstup do nové etapy jejich školní docházky. Program kurzu byl zaměřen na vzájemné poznávání, jelikož do stávajícího kolektivu žáků přibyli noví spolužáci z Řepišť a Horních Datyň, ale také na rozvoj spolupráce a budování důvěry, která je pro pocit bezpečí ve škole velmi důležitá. Během společně strávených dnů si žáci vyzkoušeli různé hry a aktivity podporující vzájemnou komunikaci, týmového ducha a respekt k ostatním. Adaptační kurz se stal příležitostí nejen k posílení vztahů uvnitř třídního kolektivu, ale také k navázání nových přátelství.

Mgr. Miriam Kludková, vedoucí adaptačního kurzu

A jak vnímali adaptační kurz samotní žáci?

Jak jsme se adaptovali…

Náš adaptační kurz 6. tříd začal ráno ve středu 3. září 2025, když jsme nastoupili s naším třídním učitelem panem Kaňokem a vedoucí kurzu paní učitelkou Kludkovou do autobusu. Hned v autobuse byla legrace, bavili jsme se s kamarády a poznávali kamarády nové. Cesta do Holčovic nám tak uběhla, ani nevíme jak.

Po příjezdu do hotelu Zlatá Opavice nás překvapily hezké pokoje, především to, že jsme měli obrovská okna, takže jsme měli nádherný výhled na podhůří Jeseníků. Po dobrém obědě a krátkém odpočinku jsme šli na hřiště a celé odpoledne hráli různé seznamovací hry. Nejvíce se nám líbila hra „Pif paf“ nebo „Seřazování podle abecedy“. Protože nám u toho seznamování pořádně vyhládlo, tak nám guláš na večeři přišel opravdu vhod. A pak přišla ta nejlepší aktivita celého adapťáku. Ve skupinkách podle pokojů jsme předváděli úryvky ze seriálů a filmů. Viděli jsme například Hvězdnou bránu, Červenou karkulku i Výměnu manželek. Všichni jsme se moc dobře bavili, nasmáli jsme se, bylo to prostě super.

Druhý den dopoledne jsme opět hráli různé hry. Odpoledne jsme šli na procházku na skvělou zmrzlinu a dostali jsme nečekané pozvání od místní paní učitelky, která byla zrovna na školní zahradě. Mohli jsme tak obdivovat hmyzí hotel, hnízdiště pro ptáky, vyvýšené záhony nebo jezírko s vodními živočichy. Super bylo, že se tady žáci někdy učí v pergole a taky v tee-pee. Na večeři jsme opékali párky. A když se setmělo, poslala nás paní učitelka pro baterky. Měli jsme obavy, jestli nebudeme mít stezku odvahy. Naštěstí jsme jen potmě s baterkou měli opsat text o knížeti Ruprechtovi.

Třetí den jsme se hned po snídani sbalili a pak už jen poslední selfie a vydali jsem se na cestu domů. Moc se nám nechtělo, protože jsme si adapťák fakt užili. Měli jsme krásné letní počasí a zažili jsme spoustu legrace. Tolik záchvatů smíchu jsme už dávno nezažili. Navzájem jsme se toho o sobě hodně dozvěděli. Ale adaptoval se i pan učitel Kaňok, třeba když se od holek nechal poučit, co je skin care. Po tak vydařeném adapťáku se moc těšíme na to, co všechno nás ve škole čeká.

Úplně zadaptované žákyně 6. třídy Eliška, Terezka a Hanka