V následujícím odkazu naleznete všechny potřebné informace k zápisu do 1. tř.: Zápis
Sobota 31. ledna 2026 od 19:00h
V posledním vánočním týdnu se uskutečnil již tradiční zahraniční výjezd, který před Vánocemi pořádáme pro žáky 8. a 9. ročníku. Letos jsme vyrazili do hlavního města Rakouska – krásně vánočně vyzdobené Vídně. Na programu byla krátká procházka kolem chrámu sv. Štěpána, císařské hrobky, galerie Albertina nebo domu, kde pobýval během svých studií Tomáš Garrigue Masaryk. Následoval očekávaný rozchod na vánočních trzích v okolí chrámu sv. Štěpána. Odpoledne nás čekala prohlídka Hofburgu, někdejšího sídla Habsburků. Navštívili jsme prostory obývané císařem Františkem Josefem I. a jeho ženou císařovnou Alžbětou, přezdívanou Sissi, vybavené původním nábytkem. Součástí prohlídky bylo také muzeum císařovny Sissi, kde jsme mohli obdivovat krásné šaty, šperky, obrazy, deníky a další osobní předměty císařovny. Abychom si užili také večerní Vídeň, měli ještě před odjezdem krátký rozchod na trzích u vídeňské radnice. Každý strávil volno jinak. Někdo obcházel stánky s rukodělnými výrobky všeho druhu, někdo hledal něco dobrého k jídlu a někteří vyzkoušeli led na místním veřejném kluzišti. Domů jsme sice dorazili s menším zpožděním, protože vídeňské dopravní zácpy jsou neúprosné, ale i tak věříme, že si výlet všichni užili a budeme se těšit na další adventní výjezd.
Mgr. Irena Liptáková
V předvánočním čase měla třída 9. A speciální návštěvu. V minulém školním roce jsme navázali spolupráci s Domem s pečovatelskou službou ve Vratimově a jako poděkování za loňské aktivity domluvila koordinátorka a sociální pracovnice tohoto domu paní Lenka Machalcová našim dětem speciální hodinu canisterapie. Chovatelka a terapeutka Naděžda Novotná přivedla dva pejsky Šarlotku a Lucku a jednu kočičku Dorotku. Během povídání o tom, co to vlastně canisterapie je a jak se může stát nějaký pes nebo kočka terapeutickým zvířetem, mezi dětmi pejsci pobíhali a nechali se hladit a kočka Dorotka se uvelebila vždy někomu na klíně a spokojeně vrněla. Děti pro ně měly připraveny i pamlsky, takže pejsci přebíhali z jedné strany na druhou, podle toho, odkud se ozvalo šustění sáčku… Všichni si hodinu užili a žáci by byli určitě moc rádi, kdyby si to mohli ještě někdy zopakovat.
Již po dobu 5 let se naše škola zapojuje do vánoční akce s názvem „Krabice od bot“. Ani letos tomu nebylo jinak.
Krabice od bot je předvánoční sbírková akce, jejímž cílem je potěšit děti z chudších rodin v Česku. Děti s pomocí svých rodičů naplní prázdnou krabici od bot dárky k Vánocům a donesou ji na sběrné místo. Krabice je potom předána konkrétnímu dítěti. Tuto akci organizuje Diakonie Českobratrské církve evangelické, která je jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů sociálních služeb v Česku. Pravidlo pro to, co se má a může do krabice zabalit, je jednoduché – zabalit to, co by udělalo pod stromečkem radost nám nebo našim dětem. Mohou to být různé hračky, panenky, auta, plyšová zvířátka, pastelky, sešity či bloky na kreslení, hezké oblečení nebo třeba i nějaké sladkosti. Navrch se může přidat fotografie a milý je také vánoční pozdrav.
Jako ředitelka školy jsem opět oslovila rodiče našich žáků, zda jsou ochotni se této sbírky zúčastnit. Základem byla samozřejmě dobrovolná účast. A tak se od 24. 11. 2025, kdy sbírka odstartovala, začaly pod naším vánočním stromečkem ve škole objevovat první krabice. Přinášeli je žáci napříč všemi ročníky, od prvňáčků až po žáky devátých tříd. Dárky ale také přinášeli samotní učitelé nebo společný dárek věnovali žáci některých tříd. Ten pocit byl opravdu úžasný – pocit, že se dokážeme spojit pro dobrou věc, že nám a našim dětem není lhostejná často velmi špatná situace v některých rodinách, že jsme schopni se podělit, být empatičtí a vnímaví.
V pátek 5. 12. 2025 jsme odváželi na určené sběrné místo celkem 70 dárků, které věnovali žáci naší školy a jejich rodiče. A tak bych chtěla touto cestou moc poděkovat všem našim rodičům a jejich dětem za účast v této sbírce, a také za jejich ochotu a čas, který společně věnovali výběru a zabalení dárků pro jiné děti. A zároveň bych přála nám všem, abychom v případě, že to bude potřeba, také našli podanou ruku, která nám pomůže a připomene, že tady nejsme sami.
M. Pelikánová, ředitelka školy



